Plán genderové rovnosti

Plán genderové rovnosti se zaměřuje na následující oblasti:

1. Sladění pracovního a soukromého života zaměstnanců
2. Genderová rovnováha ve vedení a rozhodování
3. Genderová rovnováha v náboru a kariérním postupu
4. Opatření proti genderově podmíněnému chování neslučitelnému se společenskými standardy.

Úspěšné ženy našeho ústavu

prof. RNDr. Jana Kašpárková, PhD.

V roce 1993 dokončila studium na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor biochemie. V roce 1996 dokončila na PřF MU a Biofyzikálním ústavu AV ČR doktorské studium v oboru biofyzika a získala titul PhD. Od roku 1996 pracuje na Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně jako vědecká pracovnice, od roku 2008 působí také na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

V roce 2004 byla jmenována docentkou na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a v roce 2010 na návrh Univerzity Palackého profesorkou pro obor biofyzika. Vedla a stále vede studenty magisterského a doktorského studia a přednášela a stále přednáší pokročilé semestrální kurzy v magisterském i doktorském studijním programu na Přírodovědeckých fakultách Masarykovy Univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Je členkou oborových rad doktorských studijních programů Fyzika na PřF Masarykovy Univerzity a Biofyzika na PřF Univerzity Palackého.

Jana Kašpárková se zabývá výzkumem mechanismu působení protinádorově účinných metalofarmak na molekulární i buněčné úrovni. Byla řešitelkou řady tuzemských projektů a v letech 2001-2010 získala dva prestižní zahraniční projekty udělované institucí Howard Hughes Medical Institute (HHMI). Podílela se na organizaci několika významných mezinárodních vědeckých symposií a byla také členkou evaluačních panelů Grantové agentury ČR. Pro období 2022 -2026 je nominována jako zástupce České republiky v řídícím výboru akce zaměřené na přípravu modelů pro imunoterapii nádorových onemocnění v rámci Evropské spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu (EC/ESF COST). Je autorkou nebo spoluautorkou původních vědeckých prací publikovaných v renomovaných mezinárodních odborných časopisech a kapitol v odborných monografiích. Její práce byly bez autocitací citovány více než 6000×.

Judit Šponerová, PhD.

Judit Šponer, PhD. se narodila v Budapešti v Maďarsku. Vystudovala Eötvös Loránd University v Budapešti v roce 1993 jako chemik. Poté co ukončila Ph.D. studie ve Výzkumné skupině strukturní chemie Maďarské akademie věd na téma určování molekulární struktury pomocí plynnofázní elektronové difrakce, získala v roce 1996 doktorát na Technické univerzitě v Budapešti.

 Od roku 1997 do roku 2001 pracovala jako vědecká pracovnice na Oddělení katalýzy Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského v Praze, kde se zabývala různými problémy souvisejícími s heterogenní katalýzou na zeolitech. Od roku 2002 je vedoucí vědeckou pracovnicí v Oddělení struktury a dynamiky nukleových kyselin Biofyzikálního ústavu. Její výzkumné zaměření se postupně přesunulo od teoretické analýzy klíčových intermolekulárních interakcí odpovědných za skládání RNA k experimentálním problémům souvisejícím se vznikem života. Studie Judit Šponer o úloze formamidu v prebiotické syntéze stavebních bloků prvních genetických molekul a o neenzymatické beztemplátové polymeraci nukleotidů jsou známé nejen specialistům zabývajícím se tématem vzniku života, ale i široké veřejnosti.

Judit Šponer je od roku 2010 koordinátorkou několika projektů zaměřených na různé aspekty vzniku života financovaných Grantovou agenturou ČR, z nichž jeden byl v roce 2022 oceněn Cenou prezidenta GAČR. Je autorkou cca 120 originálních publikací v mezinárodně uznávaných recenzovaných časopisech a 5 kapitol knih, které byly citovány asi 5000krát (bez autocitací).

doc. RNDr. Eva Bártová, DSc

Eva Bártová ukončila studium na Masarykově univerzitě v Brně v roce 1991. V roce 1995 získala vědeckou hodnost Ph.D. (Oddělení živočišné fyziologie, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Oddělení cytokinetiky, Biofyzikálního ústavu AV ČR). V létech 1995–1996 pracovala jako asistentka na Lékařské fakultě Masarykovy university, Brno, Ústav patofyziologie. Od roku 1997 byla zaměstnána a vedla Oddělení molekulární cytologie a cytometrie Biofyzikálního ústavu AV ČR, Brno. Od května 2017 je ředitelkou Biofyzikálního ústavu AV ČR, Brno. V roce 2010 byla Eva Bártová jmenována docentkou na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a v roce 2024 prošla úspěšně profesorským řízením na Masarykově univerzitě. Eva Bártová vedla studenty magisterského a doktorského studia a přednáší pokročilé semestrální kurzy v magisterském i doktorském studijním programu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je členkou oborových rad Masarykovy univerzity a od roku 2020 je členkou EMBO.

Eva Bártová se zabývá buněčnou a molekulární biologii, studiem struktury a funkce chromatinu, epigenetickými procesy se zaměřením na histonový kód a analýzou oprav DNA po poškození UV a ionizujícím zářením.

Eva Bártová byla koordinátorkou a řešitelkou mnoha projektů tuzemských i zahraničních, např.: EU projekt č. LSHG-CT-2003-503441, 2004-2007, 3D genome (koordinátor Prof. Roel van Driel); EU, COST, č. TD09/05, 2009-2012. Epigenetics from Bench to Bedside; EU, Marie Curie projekt PIRSES-GA-2010-269156-LCS. 2011-2014. Study of protein dynamics in living cells after DNA damage (hlavní řešitelka); The Czech-Norwegian Research Program CZ09, název projektu: Nuclear architecture in the regulation of autophagy, DNA repair and gene expression (NuArch) No.: 7F14369 (hlavní řešitelka); The Czech-Norwegian Research Program CZ09, název projektu: Czech-Norwegian networking (CzeNoNet) No.: 7F16012 (hlavní řešitelka); EU, COST, grant:  MC1406, 20015-2017. Epigenetic Chemical Biology (EPICHEM). Je autorkou nebo spoluautorkou původních vědeckých prací publikovaných v renomovaných mezinárodních odborných časopisech. Její práce byly citovány více než 2500x.

prof. RNDr. Michaela Vorlíčková, DrSc.

Prof. RNDr. Michaela Vorlíčková, DrSc. vystudovala Fyziku (obor Biofyzika) na Přírodovědecké fakultě MU (dříve UJEP) v Brně. Po ukončení magisterského studia byla přijata do zaměstnání na Biofyzikálním ústavu AVČR, kde pracuje dosud. Získala zde vědeckou hodnost CSc. a po revoluci DrSc. V r. 1992 založila na BFÚ Laboratoř CD spektroskopie nukleových kyselin, kde vychovala řadu bakalářských, magisterských, a zejména postgraduálních studentů.  V r. 2002 se habilitovala na Přírodovědecké fakultě MU v Brně a v r. 2007 byla jmenována profesorkou. Přednáší speciální kapitoly z biofyziky nukleových kyselin pro magisterské a zahraniční PhD. studenty.

Michaela Vorlíčková je uznávanou vědeckou osobností v oblasti studia biofyzikálních vlastností DNA.  Její výsledky přispěly k současnému polymorfnímu obrazu této makromolekuly. Jako první v ČR začala používat k systematickému studiu struktury nukleových kyselin cirkulárně dichroickou spektroskopii. Pro mimořádnou citlivost, technickou nenáročnost a hlavně vysokou informativnost se tato metoda stala vedle NMR a krystalografie nejdůležitější a nejfrekventněji používanou metodou studia nukleových kyselin  a obecně biomakromolekul a dichrografy se staly běžnou součástí molekulárně biologických a biofyzikálních laboratoří. MV napsala se svým kolektivem řadu základních prací o CD spektroskopii a struktuře nukleových kyselin, které jsou velmi citovány (článek z r. 2009 má >1300 citací).

Michaela Vorlíčková se zúčastnila pionýrských studií různých anomálních uspořádání DNA odlišných od klasického Watson-Crickova modelu,  jako je např. levotočivá DNA, paralelní dvojitá šroubovice, uspořádaná jednošroubovice a víceřetězcové struktury. Mezi prvními na světě (Biophys J. 1997) se začala zabývat na oligonukleotidové úrovni kvadruplexy DNA, které jsou v současné době s ohledem na jejich biologickou důležitost intenzívně studovány.

Michaela Vorlíčková byla řešitelkou 16 národních grantů (12PI, 4 coPI ), projektu OPVVV (SYMBIT) financovaného Evropskou unií, projektu SCIEX (Scientific Exchange Programme between Switzerland and the New Member States of the EU) a Fogarty International Research Collaboration, NIH, USA.

V r. 2015 byla Michaele Vorlíčkové udělelna Českou akademií věd čestná medaile G.J. Mendla za zásluhy v biologických vědách.

Implementace Plánu genderové rovnosti

Akce č. 1 
Název: Genderová rovnováha ve vedení a rozhodování
Detailní informace: Po úvodním představení lektora a účastníků byly vysvětleny pojmy jako např jako gender, genderové stereotypy, socializace a možnost vyhnout se stereotypům. Později byla pozornost věnována případovým studiím: reklama, odměňování, sladění pracovního a soukromého života, zboží a služby, (sexuální) obtěžování. Hodnocení případových studií nerovného zacházení probíhalo ve skupinách. Poté byly jednotlivé případy prodiskutovány se členy dalších skupin, jako nástroj řešení případů byl použit koncept sdíleného důkazního břemene. Prostřednictvím diskuse o konkrétních okolnostech jednotlivých případů byla představena následující témata: (1) oblasti a důvody diskriminace chráněné antidiskriminačním zákonem, (2) přímá diskriminace a nepřímá diskriminace, (3) (sexuální) obtěžování, (4) pronásledování, poučování, podněcování k diskriminaci, (5) sdílené důkazní břemeno. Na závěr se přednášející v souhrnu krátce zaměřila na 2 obecné otázky: (1) proč podporovat rovnost žen a mužů (mezinárodní a národní právní závazky, existence nerovností, veřejné mínění, 5 argumentů pro rovnost pohlaví), (2) jak prosazovat rovnost žen a mužů. Účastníci byli kooperativní, informovaní, aktivní. Z podrobné diskuse byl patrný zájem. Diskuse byla konstruktivní a jejím cílem bylo nalézt řešení často složitých problémů, které rovné zacházení přináší. Probírané situace jsou opakovaně na pomezí práva a představ každého člověka o pravidlech lidského soužití, na pomezí pracovního a soukromého života. Prostřednictvím interakce a prostřednictvím hledání vlastních řešení předložených případových studií měli účastníci možnost sami zažít složitost agendy. Byli informováni o možných řešeních nerovného zacházení nejen prostřednictvím sankčních mechanismů, tzv. ex post řešení, ale také o nutnosti prevence a osvěty.
Přednášející: Mgr. et Mgr. Pavla Špondrová
Datum konání přednášky: June 22, 2022
Počet účastníků: 20
Indikátory/Cíle:  Akce měla značný přínos pro GEP. Počet účastníků naplnil klubovnu (tj. účast 100%).

Akce č. 2
Název: Pravidelné schůzky s roční periodicitou o genderových problémech na ústavu
Detailní informace: Ředitelka ústavu organizuje každým rokem schůzky pracovníků BFÚ o genderových problémech, kde jsou diskutovány otázky týkající se možné diskriminace, možné existence nerovností, potřeba prosazování rovnosti, pravidla lidského soužití. Účastníci se vyjádřili, že v rámci BFÚ necítí diskriminaci žen ani mužů.
Datum konání schůzek: koncem každého roku
Počet účastníků: 30
Indikátory/Cíle: Počet účastníků odpovídá počtu pracovníků, kteří mají zájem o genderovou problematiku. Cílem je zajistit dostatečně rychlou reakci vedení ústavu v případě potřeby.

Akce č. 3
Název: Letní školy pro děti do 10 let
Detailní informace: akce se konaly ve dvou týdnech, detailní informace je uvedena v Implementaci HR Award, akce 14.1 a 14.2. Cílem akcí bylo mimo jiné příspět k genderové vyváženosti v péči o děti.
Data: první letní škola 18.7.-22.7.2022, druhá letní škola 8.8.-12.8.2022
Počty účastníků: 12 dětí, 15-20 mentorů z BFÚ

Akce č. 4
Název: Vyrovnání podílu žen ve vedoucích funkcích BFÚ
Detailní informace: Vzhledem k tomu, že ve funkci vedeoucího oddělení je pouze 1 žena, vedení ústavu doporučilo jmenovat do fuknce zástupce vedoucího ženy. Takto bylo jmenováno 8 žen do této funkce. Současný stav je takový, že poměr žen/mužů na pozici vedoucího oddělení/zástupce vedoucího oddělení je 9/11, což dosti vyvážené. Nutno úvést, že ženy preferují funkci zástupce s ohledem na menší odpovědnost a pracovní vytíženost.
Data: 2022
Indikátory/Cíle: Vyvážené zastoupení žen a mužů na vedoucích pozicích.

Akce č. 5
Název: Rovnost mezi muži a ženami
Detailní informace: (1) kurz byl určen pro všechny, (2) kurz by zaměřen na téma "genderových stereotypů", jak jsou tyto stereotypy škodlivé a v jakých oblastech mají negativní vliv na ženy i muže; (3) některé další potenciálně diskriminační případy byly diskutovány; (4) byl vyčleněn prostor pro vysvětlení principů stejného zacházení tak, jak to plyne z antidiskriminačního zákona.
Přednášející: Mgr. et Mgr. Pavla Špondrová
Datum konání přednášky: April 5, 2023
Počet účastníků: 20
Indikátory/Cíle:  Akce měla značný přínos pro GEP. Počet účastníků naplnil klubovnu (tj. účast 100%).